Na dva týdny veganem
Vždycky jsem si chtěla vyzkoušet nějakou tu detoxikaci těla, ale popravdě se mi to až doposud nikdy nepodařilo. Zrovna si čtu knížku „Věčně zelené naděje“ od Josefů Zentricha a Jonáše*1. Dostala jsem se k zajímavé části o detoxikaci těla, a tak jsem si řekla, proč to rovnou nezkusit? 🙂
*1Velice doporučuji! Jsem zatím ani ne v půli, ale kniha je opravdu nabouchaná zajímavostmi ze světa bylinek a historií světového a především českého léčitelství.
Jednoho večera jsem to ze srandy nadhodila Martínkovi, a on k mému zděšení souhlasil. Zděšení? Znamenalo to, že teď další tři dny nebudeme jíst! Podle knížky totiž začala detoxikace třídenní hladovkou + klystýrem, ale na tenhle level jsme se ještě nedostali 😀 … Mohli jsme pít jen vodu a bylinné čaje, ideálně „krev čistící“. Bydlíme v Poděbradech, takže o výtečnou chuť železité Poděbradky nebyla nouze! První den hladovky jsme šli na bylinky, ne že bych jich měla zrovna málo, ale chtěli jsme opravdu silné bylinky! A tak jsme se vydali na kopřivy*2 a kořeny pampelišek. 🙂
*2Věděli jste, že…?
Nať kopřivy se může sbírat jen na jaře do druhé třetiny května (cca do 20. 5., kdy na kopřivě ještě nevidíme semena), jelikož po této době prudce stoupá obsah dusíkatých látek, který není pro tělo zrovna ideální. Kolem srpna je supr sesbírat právě ona semena, někdy nazývána jako „český ženšen“, užívána například jako lehké afrodiziakum. Na podzim je však možné nať kopřivy opět natrhat, je to totiž čas, kdy odumírají staré kopřivy a vzkvétají nové z původních semen. 🙂
Výprava byla opravdu zábavná, myslím, že hlavně my sami jsme byli lidem pro zábavu! 😀 Domů jsme se navíc vrátili i se šípkem a kořenem křenu. Kopat kořeny byla vážně sranda, zpracovávat už moc ne… 😀 Teďka už jsem si vážně připadala jako nějaká Babka (Kačka) Kořenářka, když jsem vařila lektvar z kořene! Musím říct, čaj ze smetankového kořene – nic moc. Časem si sice zvyknete, ale žádný šlágr to zrovna není. Chutná to trošku po houbách a někde vzáááádu ucítíte závan sladkosti pampeliškového medu.
Nu, říkala jsem, že hladovka trvala tři dny… Ehm, musím se k něčemu přiznat, Martínkovi trvala tři dny (gratulace), já jsem to vydržela nějakých 36 hodin možná? 😀 Nicméně následovalo velice přísné a zdravé stravování. Ujasnili jsme si, co chceme na tu dobu vyřadit, až jsme si uvědomili, že jsme ze sebe na dva týdny udělali vegany! Ale byla to parádní zkušenost, chtěli jsme to vyzkoušet už tehdá v Anglii, na vlastní tělo, mít vlastní zkušenost a nepapouškovat jen názory druhých.
První dny jsem měla nesnesitelnou chuť na tuk! Na něco mastného, na smažené kuřecí prsíčko, mastnou českou pizzu, nebo klasický anglický sendvič s vajíčkem a tuňákem, Marťa měl zas chutě na mléčné výrobky – jogurty, tvarohy, … Po pár dnech se to zklidnilo, ale měli jsme furt hlad, rostlinná strava nás hold moc nezasytila a chvilku po obědě jsme už vymýšleli, co si zase dáme…
Mezi naší klasiku patřilo tofu, domácí celozrnné houstičky s „Patifu“ (tofu paštika) od značky Veto ( miluju! ♥ ), rýže, brambory, oříšky, semínka, kysaná zelenina, různé druhy zeleninových a luštěninových karbanátků, či ovocné smoothies s ovesným mlékem. Mimo veganství jsme ještě vyřadili alkohol, kofein, bílé pečivo a obyčejné cukry (Dobře, přiznávám, u veganských cookies jsme trošku zhřešili 😀 ). Každý den jsme pili bylinkové čaje, minerální vodu a po ránu jsme si dávali sklenici vody se lžící jablečného octa a lžící semene ostropestřce (zkuste si to vyslovit 😀 ).
Co se mi líbilo, že mě to donutilo zamyslet se nad tím, do čeho všeho cpu vajíčka, máslo či maso a naučila jsem se i nové veganské recepty. Dalším plusem bylo rozhodně pročištění (účel detoxikace splněn a naštěstí jsme v tu dobu byli skoro furt doma 😀 ), a to že jsem se cítila rozhodně velice dobře! Největší problém pro mě asi bylo nahradit vajíčko v kuchyni, vím, že sice existuje spoustu jiných zahušťovadel, ale osobně to nebylo ono… No a pak tu samozřejmě byl onen všudypřítomný hlad! 😀
Ke konci detoxikace se i pročišťování zklidnilo, problém však nastal při zpátečním stravování. Pro citlivé organizmy jako jsem já, rozhodně doporučuji pomalou změnu a ne se hned první večer přežrat masa!
Závěrem jsme dospěli k rozhodnutí, že tudy pro nás cesta nevede, alespoň ne stoprocentně. Vzali jsme si inspiraci do našeho jídelníčku a můžeme alespoň častěji vyřadit živočišné zdroje. Rozhodně doporučuji vyzkoušet těm, co to ještě nezkusili a veganům klobouk dolů! 🙂