Nech se překvapit
Dneska Vám budu vyprávět o jednom pro mě neobyčejném výletě do přírody v centru Londýna
Tak se nechte překvapit. 🙂
S manželem máme seznam, kde si píšeme, kam musíme jít, co musíme vidět nebo udělat než odjedeme zpátky do Čech. Když máme volný čas a nevíme, co dělat, podíváme se do seznamu a jednoduše si vybereme. Tentokrát přišel čas na bohatou část Londýna „Notting Hill“, část kde bydlí bohatí lidé a jsou tu krásné budovy.
Vystoupili jsme na Queensway a nejprve se vydali do překrásného parku „Kensington Gardens“. Vstoupili jsme úzkou pěšinkou a kolem začali pobíhat veverky, holubi a hlavně myši, jelikož jim lidi házeli jídlo. Martínek viděl mou jiskru v oku, věděl, že už chci dlouho krmit veverky, a tak mi s láskou oznámil, že jdeme ještě koupit oříšky. Byla jsem nadšená!
Když jsme se vrátili zpátky do parku, neustále jsem číhala, kde se mihne nějaká veverka. Veverky ode mě ale utíkali a já se zapomínala koukat na tu krásu kolem sebe! Najednou mi tak proletělo hlavou „Nech se překvapit“. Tohle mi Pán Bůh už párkrát řekl a já věděla, že se mám přestat soustředit na veverky, protože On má pro mě něco lepšího.
Z dálky jsme viděli, že lidé často míří k jakési vodní ploše, tak jsme zamířili tím směrem. Za chvíli se před námi otevřela nádherná podívaná! (I když to teď bude znít trošku vtipně a dvousmyslně, jinak to prostě napsat nelze…) Tolik ptáků na jednom místě jsem snad ještě nikdy neviděla!
Došli jsme k jakési vodní nádrži asi o velikosti fotbalového hřiště, sluníčko krásně svítilo a to byl prosinec. Na vodě, nad vodou, pod vodou, kolem vody, všude to žilo! Byli tam labutě, lysky černé, racci malí, různé druhy hus a mnoho dalších…
Usadili jsme se na lavičce, slunili se a jednoduše si to užívali! Pozorovali jsme ptáčky, jak se perou o jídlo, poletují ve formacích, jaký druh útočí na jaký, poslouchali, jaké vtipné zvuky vydávají. Bylo hezké pozorovat i ostatní lidi, jak si to užívají, jak je krmí, nadšené nebo vystrašené dětské obličeje, stejně jako psí reakce.
A právě tohle v mém srdci rezonovalo s onou větou „Nech se překvapit“. Už když se před námi otevřel ten výhled, věděla jsem, že TOHLE je ono a byla jsem naplněna vděčností. Pán Bůh mě jednoduše zná, ví co miluji, co mi udělá radost a vždy mě překvapí a to doslova!
„Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo,
připravil Bůh těm, kdo ho milují.“ – 1. Korintským 2, 9
A aby toho nebylo málo, cestou od vody, jsme narazili na místo, kde byli odvážné veverky a nechaly se od nás krmit. Jedna mi dokonce vlezla na klín a hledala kapsičku, ze které ty dobrůtky beru. Na konci mě sice jedna omylem kousla (pěkně to bolelo) ale zážitek z toho dne mi to rozhodně nevzalo!
Člověk má někdy pocit, že si to nezaslouží a pán Bůh mu přidá ještě bonus. 🙂
Thanks for your blog, nice to read. Do not stop.
Thanks a lot! 🙂